Dáidda gullá ovdánan servodaga váibmosii. Dan mearkkašupmi stuorru earenoamážit dalle, go olbmot ja servošat deaividit váttisvuođaid.

Dáidda faŋuha boahttevuhtii, dat veahkeha oaidnit nuppe ládje, dat boktá govahallandáiddu ja veahkeha oaidnit čuovgga doppe, gos lea seavdnjat. Dáidda jeđđe, dasgo dalle go oaidná áššiid nuppe ládje, molssaevttolaš vuogit vásihit áššiid dehálažžan ja mearkkašahttin eallimis bohtet ovdan.

Sáhttá áicat, ahte spiehkastatdilis olbmo kreatiiva potentiála duoldá fámolaččat ja ohcá ođđalágan ovdanbuktinhámiid ja kanálaid. Olbmuin morráneaddji dárbu ovdanbuktit ja juogadit vásáhusaidis sáhtášii šaddat oassin jođus leahkki roasu gieđahallamis, vásáhusaid juogadeamis, ovdanbuktimis, boahttevuođa oidnosiid huksemis, doaivvu boktimis.

Dáidda ii sáhte gádjut máilmmi, muhto dan mearkkašupmi  indiviiddaid ja servošiid ceavzimis sáhttá leat juste dat mii gáibiduvvo. Dáidda sáhttá leat maiddái oassi viiddit servodatlaš rievdadusas bistevaččat eallinvuogi guvlui.

Estehtalaš vásáhusat ovddidit min áicanmáhtu ja dahket min hearkkibun dovdat luonddus ja kulturbirrasisttámet rievdadusaid. Máŋggahámatvuođa árvvus atnin ja suodjaleapmi leat maiddái demokráhtalaš servodahkamet vuođđu. Dáidda sáhttá addit jiena jaskes olbmuide ja čalmmustahttit dakkár váilevašvuođaid, maid rationála gielalaš ovdanbuktin ii juvssa.

Viisses servodat gáhtte dáidaga ja kultuvrra roasu áigge ja oaidná dan árvvu boahttevuođa huksemis. Mánáide ja nuoraide dáiddaáiggeádji lea earenoamážit mávssolaš, dasgo dat sáhttá nannet sin jáhku sin iežaset váikkuhanvejolašvuođaide ja doarjut sin roahkkatvuođa ovdanbuktit sin oainnuid boahttevuođa guovllus.

Máŋggat ruovttueatnamis ja riikkaidgaskasaččat dahkkojuvvon dutkamušat (ovdamearkka dihte Metsäpelto & Pulkkinen 2015; Catterall, Dumais & Hampden-Thompson 2012) dorjot oainnu das, ahte persovnnalaš vásáhusat dáidaga olis buvttadit mánáide ja nuoraide sihke njulges mearkkašahttivuođa vásáhusaid, muhto maiddái kultuvrralaš osolašvuođa ja dan mielde guhkás boahttevuhtii orienterejeaddji positiivvalaš speadjalastinváikkuhusaid.

Lea dehálaš, ahte dát roassu ii daga duššin ráđđehusprográmmii čállojuvvon álgagiid, maid mihttomearri lea buktit mánáide ja nuoraide ain dásseárvosaččat vejolašvuođaid hárjehit dáidaga ja kultuvrra. Earenoamáš dehálaš dáidaga ja kultuvrra hárjeheapmi lea daid mánáide ja nuoraide, geat dovdet dál oktonasvuođa, áŧestusa ja ballet ja geat eai ieža gávnna vugiid ovdanbuktit ja juogadit vásáhusaideaset.

Maiddái máŋggat eará rašes olmmošjoavkkut leat báhcime almmá dábálaš vuođđobálvalusaid haga, maiddái almmá vejolašvuođaid haga gieđahallat dovdduideaset searvvušlaččat. Dáidaga ja dáiddabajásgeassima vuogit buvttášedje máŋgasiidda buhttemeahttun valljugas vejolašvuođaid vásihit, ahte sis beroštit ja sin gullet, ja ahte singe olmmošárvu lea juohkemeahttun.

Mot dáidaga buorideaddji fámu sáhtášii ain nannet ja doarjut almmolaš doaimmaid bokte?

Suomas leat hui valjis dáidaga ja dáiddabajásgeassima ámmátolbmot. Dábálaš dilisge sin birgenláhki čohkiida dávjá smávva ádjagaččain. Dál ádjagat leat máŋgasiid buohta goikan.

Dáláš roassodilis livččiige dehálaš, ahte stáhtaváldi gulašii dáiddáriid ja dáiddabajásgessiid ja lassin dat, ahte sin birgenlági garra hedjoneapmi lea váldojuvvon vuhtii ja ahte dan divvot, ja maiddái dat, ahte dáidaga ámmátolbmuid bargu servodahkamet ceavzimis lea guovddážis.

Lea áigi dadjat jitnosit, ahte dáidda ii leat badjelmearálaš čikŋa ja estehtalaš ilu dovdamuša gáldu válljejuvvon, ovdavuogáidahttojuvvon publikummii. Dáidda lea vuođđodárbu ja vuođđobálvalus, mii gullá olmmošvuoigatvuođasoahpamušaidge mielde buot riikkavuložiidda. Dárbbašuvvo nana hállu ja mearrediđolaš doaibman stáhtaválddis,  vai olbmuid dárbbut ja čeahpes ámmátolbmuid gávnnadeapmi lea vejolaš.

Servodahkamet deaivida dál hástalusaid, maid eai leat ovdal oaidnán. Dan sadjái, ahte dáidda oainnášedje dál gollun ja seastun, dan galgá baicca oaidnit guovddáš oassin roasu čoavdimis.

Riikkasteamet lea máhttu ja dáhttu, iige dáidaga meroštallan mearkkašahtti čoavdinvugiid sisa lasit roasu goasttádusváikkuhusaid mearkkašahtti ládje. Dan sadjái návccaid bidjan dáidagii oassin roasus ceavzimis lea olmmošlaččat, sosiálalaččat ja kultuvrralaččat bistevaš válljejupmi.

Eeva Anttila

professor

Dáiddauniversitehta